O autorovi
Začátky
Ke sci-fi jsem se dostal přes Neználka, Tarzana a verneovky. Když mi bylo jedenáct, napsal jsem do školního sešitu první román Prázdniny v balónu - inspirace Vernem je zjevná. Literatura mě bavila dál, ale psát pro veřejnost jsem začal až na základní vojenské službě (1985-1987). Nejřív jsem se tajně naučil na erárním mechnickém stroji psát všemi deseti, a pak rychlostí 30 úderů se minutu zplodil několik povídek. Jedna z nich - Porucha - byla publikována v Zápisníku ještě za socializmu (1987).
Ve fandomu
V roce 1988 jsem začal studovat VSČHT v Praze, vstoupil to sci-fi klubu Time machine, získal přístup k fanzinům Poutník a Interkom. Na koleje jsem se nastěhoval s vyřazeným psacím strojem. Získal jsem ho za napsání slohové práce pro známou, která si při práci dodělávala maturitu a neuměla sloh. Stroj tajně vydolovala z hromady určené k likvidaci a pronesla vrátnicí socialistického podniku. Tehdy musely být všechny vyřazené mašiny úředně zničeny, co kdyby na nich někdo množil protistátní literaturu! Takto vybaven jsem začal spisovatelskou karieru.
Workshop časopisu Ikarie
Po sametové revoluci se ukázalo, že komunisté opravdu lhali. Omezená nabídka tiskovin nebyla způsobena nedostatkem papíru. Začala vycházet Ikarie a desítky jiných časopisů, pro psavce vznikl prostor. Protože jsem přes Ivana Adamoviče (společný karatistický oddíl) znal Evu Hauserovou, přihlásil jsem se do jejího literárního workshopu časopisu Ikarie. Dřív, než jsem se stačil uvést si Eva přečetla povídku zaslanou do CKČ 1991 Pozdrav pro symbionty a publikovala ji s malými úpravami v Ikarii 02/1992. Po odchodu Evy Hauserové z Ikarie vedla workshop krátce Carola Bidermannová, a pak se ho chopil Jarda Jiran. Pod jeho vedením jsem v Ikarii publikoval povídky Právo silnějšího (10/1992) a Kroužkování deltounů (03/1996). Workshop byla zajímavá zkušenost pro začínající autory. Naučili jsme se skousnout nelítostnou kritiku a přijmout myšlenku, že ani po létech spisování se nemusíme dočkat publikace.
Amerika
V roce 1996 jsem dokončil doktorát z analytické chemie a odjel na postdoktorální praxi do Massachusetts. Sci-fi jsem četl dál, jen většinou v angličtině. Až v roce 2002 jsem dokončil dlouho odkládanou povídku Do žádného vesmíru nevedou jen jedny dveře a poslal ji do Ceny Karla Čapka 2003. Skončila osmá a pobídla mě k účasti v dalších letech. V té době jsem začal pracovat na projektu knihy Nebojte se Ameriky - sbírce postřehů ze života v USA. Většinu času jsem věnoval jí na úkor psaní sci-fi.
Účast v Ceně Karla Čapka
Jako aspirující sci-fi autor jsem se ucházel o Cenu Karla Čapka. Cena se od roku 1982 se uděluje na setkání příznivců fantastiky Parcon. Hlavní cenou je soška Mloka. Protože je to nejprestižnější meta mezi sci-fi cenami, konkurence je značná a získání Mloka příslušně obtížné. Já jsem se snažil od začátku devadesátých let. Zde uvádím pro úplnost seznam svých příspěvků.
CKČ 1991 - Pozdrav pro symbionty, 10. místo v kategorii povídka
CKČ 1992 - Antagoni, 7. místo v kategorii povídka
CKČ 1993 - Loď na řece času, 4. místo v kategorii krátká povídka
CKČ 1994 - Epidemie, 19. místo v kategorii povídka
CKČ 1995 - K velkému třesku, 15. místo v kategorii krátká povídka
CKČ 2003 - Do žádného vesmíru nevedou jen jedny dveře, 8. místo v kategorii povídka
CKČ 2004 - Jak se stát vzorem dospívající dceři, 6. místo v kategorii povídka; Autostop, 2. místo v kategorii krátká povídka
CKČ 2005 - Nedobytná pevnost, 3. místo v kategorii povídka; Přiznání, 19. místo v kategorii krátká povídka
CKČ 2006 - Setkání ticha, 5. místo v kategorii povídka
CKČ 2007 - Klára, 19. místo v kategorii mikropovídka
CKČ 2008 - Zábor, 16. místo v kategorii mikropovídka
CKČ 2011 - Zamrzlý vesmír, 1. místo v kategorii novela, Cena MLOK
Účast v Cenách Ikaros/Daidalos (časopis Ikarie/XB-1)
Časopis Ikarie a jeho nástupce XB-1 patří k nostalgickým vzpomínkám na počátky mého psaní. K účasti v literární soutěži mě ponoukl fakt, že i když člověk nevyhraje, může se přesto octnout na stranách XB-1! Poprvé jsme se zúčastnil v roce 2008.
2008, Nesmrtelná kronika, 4. místo, publikováno v Ikarii 10/2009
2012, Metody datování, 1. místo, publikováno v XB-1 1/2013
2015, Kosmické smetí, 1. místo, publikováno v XB-1 1/2016
2017, Bod tání, 1. místo, publikováno v XB-1 1/2018
2022, Socialismus s lidskou tváří, 2. místo, publikováno v XB-1 ?/2023
Aeronautilus
Aeronautilus je oceněním pro české autory, výtvarníky a počiny v žánrech science-fiction, fantasy a horor. Kategorie jsou kniha roku, povídka roku, obálka roku, web roku, velmistr žánru - tvůrce nebo velmistr žánru - organizátor. Následující povídky byly nominovány na povídku roku, ale nevyhrály.
2014, Nesmrtelná kronika, publikována v Ikarii 10/2009
2019, Bod tání, publikována v XB-1 1/2018
Zpět nahoru...
