Vor
Povídka vyšla ve sbírce Space opera 2018 sestavené Vladem Ríšou. Hrdinové jsou lodníci z kosmického tahače zvaného Vor. Loď dopravuje materiál z pásma asteroidů na oběžnou dráhu Marsu. Při této práci jde čtyřem postavám plus jedné umělé inteligenci o krk častěji, než je zdrávo. Navíc přilétá situaci zkomplikovat kontrolorka z ústředí, která zkoumá, proč je tahle posádka nejproduktivnějším týmem ze všech podobných tahačů. Trochu space opera, trochu detektivka, trochu vědecká sci-fi. Dočkáte se vrtání asteroidů, bloudění útrobami obrovského kosmického náklaďáku a vesmírných červů o kterých všichni vědí, že neexistují.
Bod tání
Bod tání jsem napsal do soutěže Daidalos a získal jím hlavní cenu v roce 2017. Povídka vyšla v XB-1 1/2018. Je to klasická retro-nostalgie po zaniklých časech SSSR a závodech v dobývání kosmu. Zárověň však panuje doba centrálního plánování a svrchované moci státního aparátu nad osudem lidí. Hlavní hrdina, kvantový fyzik, je natlačen do sebevreženého ponoru do Slunce v kosmickém batyskafu. Naše hvězda se chová podivně a někdo musí zjistit, z jakého důvodu Zemi hrozí nová doba ledová. Jak ponor pokračuje, teplota stoupá, šance na přežití se snižuje a hrdina poznává, že jeho návrat z fotonového pekla je nežádoucí. Jedinec se musí obětovat pro kolektiv a slávu SSSR. Podaří se mu uniknout z plazmové gravitační studně Slunce?
Kosmické smetí
Tato povídka získala cenu Daidalos 2015. Vyšla v časopise XB-1 1/2016. Čtenáři mé novely Zamrzlý vesmír poznají, že pochází ze stejného vesmíru, ve kterém lidstvo bojuje o přežití s vorvani, oblaky živé energie. Povídka se odehrává ve stejnou dobu jako novela, ale mám plán ji rozšířit do pokračování novely. Kosmické smetí bude tvořit úvodní část Zamrzlého vesmíru II - název ještě nemám vymyšlený, ale děj už se líhne v hlavě.
Vykradačka hrobů
Další biotechnologická povídka ze světa povídek Dotek molekul a Nesmrtelná kronika. Dohromady patří do rozpracované novely jejíž hlavním hrdinou je molekulání biolog Adam Saaben. Ve vykradačce hrobů se čtenáři dozví o začátcích vědeckého oddělení americké rozvědky v Bostonu. Z děje prozradím jen to, že hlavní hrdinka pátrá v podzemí egyptské manufaktury po antické nanotechnologii a najde víc, než čekala. Povídka vyšla v antologii Terra nullius (Brokilon, 2015), o které se víc dovíte tady. Ukázku z knihy s delší částí textu povídky najdete zde.
Dotek molekul
Povídka získala cenu Daidalos 2012 a vyšla v časopise XB-1 1/2013. Je tématicky a postavami svázaná s Nesmrtelnou kronikou (viz níž) a rozpracovanou novelou, která odhalí další osudy hrdinů. Molekulání biolog Adam Saaben vyhozený z univerzity po kolizi s rozvědkou, pro kterou dříve pracoval, provozuje ilegální nanochirurgickou živnost a znovu se dostává do problémů. Víc se dovíte zde.
Zábor
Publikovaná ve sbírce Kočas 2010, získala 19. místo v CKČ 2007 v kategorii mikropovídka, .
Děj se odehrává na Aljašce mezi zlatokopy. Matematik Petr věří, že aplikací teorie fraktálů dokáže určit, kde se v korytech říček nacházejí zlaté kapsy. Zpočátku to vychází, ale nakonec místo zlata najde něco docela jiného. Přečíst si ji můžete zde.
Klára
Krátká povídka zdramatizovaná v ČRo Lenardo, 2010. 19. místo v CKČ 2007 v kategorii mikropovídka. Podle kritiky je to depresívní povídka, včetně konce. Já naopak konec cítím optimisticky. Povídka je vhodná pro posluchače nad čtyřicet let.
Neobyčejně talentovaný matematik žije vědou, v osobním životě však dělá kompromisy. Nakonec mu jeho milovaná matematika pomůže, aby kompromisy v lásce vyřešil.
Jak se stát vzorem dospívající dceři
Publikováno v Ikarii, 12/2009. Tuhle povídku jsem sepsal na vojně v roce 1987. Po několika letech jsem ji poslal do Ikarie a Eva Hauserová požádala, abych ji upravil. Pustil jsem se do toho, ale jenže to dopadlo špatně. Povídka ležela víc než deset let na půdě, potom jsem ji převezl do Ameriky a přepsal do konečné podoby. Jestli se vám zdá styl trochu naivní, je to tím, že jsem větší část textu jsem napsal ve dvaceti. Při úpravách jsem se hravost textu snažil zachovat a snad se to povedlo.
Lingvista Pavel pracuje pro potravinářský koncern. Pátrá v zatuchlých papyrech a klínopisných destičkách po receptech na starověký fast food. Jenže se díky nemanželské dceři a své nátuře dostane do konfliktu s mocným zaměstnavatelem. Místo aby sklopil uši, pátrá po příčinách vyhazovu s pomocí traumatizovaného psychologa, přítele z armády. Společně odhalí, proč má obchodní gigant takové úspěchy. Jenže odhalení způsobí, že mají zabijáky v patách.
Nesmrtelná kronika
Publikováno v Ikarii, 10/2009. Po 13. letech opět v Ikarii, poté, co povídka získala čtvrtou příčku v soutěži Ikaros. Znovu povídka z amerického období inspirovaná genetikou a sekvenováním.
Vědci objevují podivné sekvence v mikroorganismech. Zdá se, že je tam někdo zanechal před stovkami milionů let. Kdo a jak? Podaří se admádním vědcům podat o tomto výzkumu zprávu, přestože si to jejich zaměstnavatelé nepřejí?
Setkání ticha
Krátká povídka publikovaná ve sborníku MLOK 2006, v CKČ se umístila na pátém místě. Je psaná v duchu Clarka a Simaka, klasické téma objevitelských letů. Znalci si možná vzpomenou, že stejnojmená povídka vyšla v roce 1988 (?) ve fanzinu Poutník. S novou verzí nemá společného skoro nic, snad jen úvodní odstavec.
Veterán kosmického výzkumu a tři mladí vědečtí důstojníci odlétají zkoumat planetu Terra, poslední šanci přelidněného lidstva. Velitel výsadku, zmrzačený při předchozích výpravách se na vodní planetě Terra setkává s bytostí, která je konglomerátem mnoha podorganismů. Stát se součástí většího celku je lákavé, tolik nových vjemů, tolik nových smyslů! Pocit povinnosti převáží, konflikt s vedeckými důstojníky však vede k tragickým následkům.
Do žádného vesmíru nevedou jen jedny dveře
Sborník Česká sci-fi 2006. V CKČ 2003 se povídka umístila na 8. příčce. Jedná se o námět, který jsem psal a měnil s přestávkami snad patnáct let.
Na planetě Garun tvrdne průzkumník Brian, který kdysi objevil systém tunelů vytvořených bájnými Poutníky. Tunely existují dodnes a propojují celou galaxii s nespočetným monžstvím civilizací, jejich tvůrci jsou však stále záhadní. Brian doufá, že se o nich na Garunu dozví víc, ale po návštěvě dávné partnerky a lásky je vyhoštěn. S Jolanou prchají tunely před pronásledovateli na konec vesmíru a je to závod doslova o život.
Nedobytná pevnost
Povídka vyšla ve sborníku MLOK 2005. V CKČ se umístila na třetím místě. Bohužel při otištění se editorům sborníku podařilo promísit mormální font a kurzívu, použité k odlišení dvou prolínajících se dějů. Čert aby se v tom vyznal. Lepší verzi si můžete přečíst zde. Tahle povídka už pochází z mého "amerického" tvůrčího období. Hlavní roli hrají geneticky modifikované organismy vyšlechtěné armádou.
Konkurenční skupiny vojenských výzkumníků pozorují bojový test svých geneticky modifikovaných zbraní. Krysy, švábi, mravenců a mikroorganismy útočí na ocelovou nedobytnou pevnost. Kdo zvítězí vám neprozradím, jen to, že v druhé linii děje pátrájí vojenstí detektivové po způsobu, jakým modifikované organismy unikly z dokonale izolované laboratoře.
Autostop
Krátká povídka publikována v MLOKu 2004, získala druhé místo v CKČ. Další z těch, které jsem měl rozepsané deset roků. Stejně jako Kroužkování deltounů patří do cyklu Průvodců.
Průvodce společnosti Global zůstává na těžební planetě Aluna dlouhé roky ne kvůli turistům, ale protože studuje záhadné telekinetické huňáče. Výzkum mu fatálně zkomplikuje návštěva detektiva, který pátrá po dvou zmizelých mezihvězdných transportech s nákladem alunské suroviny. Nečekaný zvrat překvapí průvodce, detektiva a doufám, že i čtenáře. Povídku najdete zde.
Kroužkování deltounů
Publikováno v Ikarii 3/1996 v Ikarii. Pod vedením J. Jirana jsem v literárním workshopu Ikarie připravil povídku, která zapadá do cyklu průvodců po cizích planetách (podobně jako Autostop). Vědec stopuje obrovského deltouna, dravce o kterém je velmi málo známo. Na této sebevražedné misi ho provází domorodec, který mu vědecké bádání pořádně osladí.
Správné rozhodnutí
Publikováno ve sborníku Ledová Naja 94. Sborník byl zaměřený na povídky s tématem ledu a mrazu. Já umístil děj na černou planetu bez slunce. Ledová Naja 94 (mezi jinými) vyprovokovala Františka Novotného k napsání eseje Má česká sci-fi rakovinu? Já jsem vinen v plném rozsahu obžaloby. Zahubil jsem nechutným způsobem nejsympatičtější hrdinku.
Loď na řece času
Nepublikovaná povídka, čtvté místo za krátkou povíku v CKČ 1993. Trochu Steampunk, trochu New Weird. Napsal jsem ji dřív, než jsem měl o těchto žánrech potuchy. Můžete si ji přečíst tady.
Zóna
Povídka vyšla v Kočasu 1993. Získala páté místo v CKČ 1993.
Marek dokáže najít smrtelně nebezpečná místa uvnitř zón. Označuje pasti a zachraňuje jejich oběti. Zóny spadají pod vojenskou správu, protože v nich panuje nepochopitelný energetický režim. Nakonec se Marek nechá zlákat k práci pro vojáky a z toho plynou nepříjemné důsledky.
Antagoni
Publikováno v Kočasu 1992, Lovci mloků. Povídky získala sedmou příčku v CKČ 1992 díky porotkyni, která ji umístila na první místo. Kdo to asi byl?
Alex je ještě kluk, ale je ozbrojený automatickou karabinou se spřaženým granátometem. Putuje s rodiči k hranici, která rozděluje smrtelné nepřátele Wrapy a lidi. Chyba se vloudí a kluk je v hraničním pásmu ponechán na pospas obludám. Povídka řeší mezigenerační problém drsněji, než je obvykle zvykem.
Právo silnějšího
Publikováno v Ikarii, 10/1992. První moje povídka, která prošla workshopem časopisu Ikarie a dočkala se otištění.
Vědec-pozorovatel a voják ztroskotají ve smrtonosné džungli a snaží se vrátit na základnu. Grulové, místní bytosti, které lidé "těží" pro jejich cenné enzymy, se je snaží dopadnout, rozleptat a využít k pomstě.
Pozdrav pro symbionty
Publikováno v Ikarii, 02/1992. Původně zaslána do Ceny Karla Čapka, kde se umístila na 10. místě.
Uprchlík z těžební planety díky chybě v plánu útěku uvázne v mezihvězdném korábu, odsouzený k pomalé smrti chladem. Potkává však v prázdnotě vesmíru bytost...
Porucha
Krátká povídka publikována v Zápisníku, 1987 s ilustrací Miroslava Havlíčka.
Holčička ztracená v neosobním hyperměstě sabotuje energovod a je zachráněna robotem lidštějším než lidé. Prvotina. Kde je jí dnes konec? Nevlastníte někdo starý Zápisník?
Zpět nahoru...
